Přemýšlejme nad tím, co a jak jíme
,,Jídlo je nedílnou součástí našeho života. Jíst musíme pravidelně, a to minimálně třikrát denně- ráno, v poledne a večer. Našemu organismu musíme dodávat všechny potřebné látky, např. bílkoviny, které obsahuje hlavně maso. Denně bychom měli mít nejlépe dvě porce mléčných výrobků..." Tyto věty a spoustu dalších týkajících se jídla a zdravého životního stylu slyšel každý z nás v životě určitě několikrát. Začalo to už v dětství, kdy nás rodiče a babičky učili jíst pravidelně a od každého něco. Prostě to tak bylo a my jsme to nemohli jako děti ovlivnit. Jedlo se ráno, v poledne a večer a do toho ještě občas nějaká ta svačina. Ptal se nás ale někdy někdo, když jsme byli ještě malé děti, jestli vůbec máme hlad? Mohli jsme si jako tříleté dítě vybrat, co a kdy budeme jíst? Vůbec ne. Právě naopak. Když jsme nedojedli oběd, byli jsme ,,zlobiví". A tak jsme do sebe proti naší vůli přece jenom jídlo radši nasoukali, abychom slyšeli, že jsme hodní a šikovní, že přece když budeme hodně jíst, vyrosteme a budeme mít sílu. Nikdo nám ale tou dobou neřekl, že sílu bereme hlavně z přírody. Že maso ve skutečnosti vůbec zdravé není, protože je v něm uložený strach a stres zabíjených zvířat, že mléčné výrobky také nejsou pro naše tělo tím nejlepším, protože mléko krávy je určeno pro tele, které má úplně jinak mléku přizpůsobený trávicí systém než člověk.
Jsme na jídlo od dětství navyklí. Tenkrát jsme totiž neměli možnost volby. Teď už ale svůj život řídíme sami a můžeme se podle potřeb svého těla rozhodovat, jak a co budeme jíst. Třeba to není úplně tak, jak si myslím. Možná, že někdo opravdu ke svému životu potřebuje dostatek jídla každý den. Můj názor je ale takový, že jediné důležité je umět poslouchat svoje tělo. To nám už samo řekne, co a kdy chce. Jíst bychom měli tehdy, když máme hlad, ne proto, že teď je na to zrovna ta správná doba. Často lidé jedí jen ze zvyku nebo proto, že se nudí. Když se nad tím zamyslíme a zkusíme si třeba v meditaci představit, že jíme jen jednou nebo dvakrát denně a to jen ovoce, zeleninu nebo třeba oříšky, myslím si, že plno lidí by po čase došlo k tomu, že jim to stačí.
Co třeba místo kávy, nebo mléka pít vodu, nebo čerstvé ovocné šťávy, nebo džusy? K obědu si uvařit trochu zeleniny a k tomu rýži, nebo brambory namísto těžkých smažených řízků? K večeři trochu ovoce nebo zeleniny?
Někteří lidé si myslí, že jíst zdravě a méně znamená se hodně omezovat. Vůbec to ale není pravda. Znamená to totiž jen přestat zatěžovat nejenom svoje tělo, ale i životní prostředí a celou planetu. Např.na výrobu jednoho steaku se spotřebuje několik desítek litrů čisté pitné vody a další veliké finanční náklady. Navíc musíme pěstovat neuvěřitelné množství obilovin a podobných surovin, aby jím byl krmen dobytek, který je potom právě na maso zabíjen. Kdyby se tyto suroviny namísto dobytku dostávaly do míst, kde lidé nemají co jíst, nebyl by už nikde na naší planetě hlad. Všichni lidé i v Africe by měli co jíst. Oni ale trpí hladem protože my chceme jíst maso a musíme si proto vykrmovat krávy a prasata. Nepřijde vám to kruté a nespravedlivé? Brát život nevinným bytostem jen proto, že nám chutná jejich maso? Zabíjíme tisíce zvířat a ještě ke všemu zatěžujeme svůj trávicí trakt. Všichni by měli být vegetariáni. Plno lidí má ale výmluvy, že je to přirozené, že maso se jedlo už v pravěku a že jim prostě chutná. Jenže v pravěku se lidé živili nejdříve kořínky a plody různých stromů a keřů. Potom začali lovit mamuty. Tady ale vznikají první známky násilí. Kdyby se tenkrát mamuti nelovili, třeba by dnes vůbec neexistovalo zabíjení, protože bychom to ani neznali. Navíc dnes existuje plno druhů náhražek masa, které jako maso chutnají, ale jsou vyrobeny z rostlinných surovin. Nad tím bychom se měli zamyslet. Chceme jíst maso jen proto, že chceme, i když víme, že kvůli tomu trpí bezbranná zvířata? Nebo se toho vzdáme pro dobro nejenom ostatních, ale i naše?
Důležité ale není jenom to, co jíme, ale také jak to jíme. Jídla bychom si měli vážit, protože je to dar. I ti, kdo nejsou věřící, by za jídlo měli děkovat stejně jako Křesťani. Například i buddhisti pronášejí různé mantry a modlitby předtím, než něco sní a za jídlo také děkují. Neměli bychom jíst ve spěchu a stresu, protože s tím, co jíme, přijímáme zároveň i naše emoce a pocity. Proto bychom měli jíst v klidu a vnímat každé sousto. Jídlu můžeme dokonce dát i nějakou energii a tu pak přijímáme také. Můžeme tak jíst třeba jablko lásky nebo zeleninový salát plný radosti:-) Přemýšlejme proto o tom, co a jak jíme. Je to jen na nás, jestli budeme žít dlouho a se zdravým tělem a nebo jestli už brzo budeme mít různé zdravotní problémy. Zdraví máme jen jedno a proto bychom se měli snažit si ho udržet co nejdéle. Je to přeci krásné - kdo by nechtěl žít v souladu s přírodou, poslouchat svoje tělo a žít díky tomu nejenom v dobrém fyzickém stavu, ale o co víc - i v tom psychickém...