Všichni jsme stvořeni k lásce. V lásce neexistuje ani věk, ani pohlaví. Jsme tu proto, abychom lásku rozdávali a i přijímali. Každá bytost na světě je láskyplná. Rostliny, zvířata i lidé umí a chtějí rozdávat co nejvíce lásky. Musí jí být ale plně otevření a nenechat se uzavírat do strachu, úzkosti nebo vzteku. Na světě totiž neexistuje jediná bytost, která by neuměla milovat. Protože láska je to nejpřirozenější na světě.
"Podstata stvoření je jediná. A ta podstata se jmenuje Láska." Paulo Coelho
Láska nás obklopuje celý život. Není to jen milovat konkrétního člověka nebo zvíře. Láska je v nás i kolem nás a to už od té chvíle,co jsme se narodili nebo dokonce už od okamžiku našeho stvoření. Díky tomu můžeme milovat už jen to,že žijeme na tomto světě, že ho můžeme sdílet s ostatními, z toho, že můžeme dýchat, svobodně se rozhodovat a vědomě prožívat a vnímat každý přítomný okamžik. To všechno je láska.
Dávat
Někteří lidé tvrdí, že znají někoho, kdo nezná lásku, někoko,kdo neumí milovat. Nikdo takový ale neexistuje. Jsou jen lidé, kteři neměli takové štěstí a nenarodili se z pravé a čisté lásky a nikdy lásku od nikoho nedostávali. To ale neznamená, že neumějí mít někoho rád. Umí to stejně jako každý jiný. Jen se musí otevřít a zbavit se všeho negativního,co je obklopuje. A jak můžeme takovému člověku pomoct, aby cítil lásku a naučil se milovat?... Láskou. Když mu ji ukážeme,naučí se ji přijímat a bude ji i dále rozdávat. A stejně tak je to i u zvířat. Když je nějaké zvíře agresivní (např. když pes pokouše člověka), nikdy to není proto,že by chtěl ublížit nebo někomu způsobit bolest. Dělá to ze strachu. Brání se. Není zvyklý dostávat lásku, asi zná jen hrubost a kruté zacházení. Nejspíš lásku nikdy nepoznal. Možná ani netuší,co to je, pokud zná jen strach. Ale když mu ukážeme i krásné, jemné a láskyplné chování, změní se. Pokud pozná lásku a přátelství, naučí se je i rozdávat.
Objímat
Stejné je to ale i v partnerských a celkově mezilidských vztazích. Když se dva lidé hádají (ať už rodinní příbuzní, přátelé nebo partneři), ten, kdo hádku vyvolá, není zlý, ale pouze smutný nebo nešťastný. A proto bychom mu jeho "útok" neměli oplácet a napětí tak ještě zvyšovat, ale naopak na něj krásně promluvit a obejmout ho. Když od nás ucítí lásku, začne ji přijímat a dále vysílat do okolí. Změní se. Takhle hezky a jednoduše se dají urovnat různá nepohodnutí v jakýchkoliv vztazích. Protože když se ve vztahu dva lidé milují, mají v sobě lásku,kterou přijímají, ale zároveň jsou plni láskyplné síly, kterou vysílají kolem sebe. Kde by tady pak mohly vznikat nějaké negativní emoce...?
,,Vždycky jsem věřil, že člověk, který dostává lásku, nakonec ještě více lásky rozdá." Paulo Coelho