"Astrálně jsem vystoupil!"

"Astrálně jsem vystoupil!"

Když začínáme s astrálním cestováním, tak nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho nám bude trvat, než vystoupíme. Pakliže je astrální výstup naše společná cílová páska, tak každý má start někde jinde. Někdo na cíl ani nedohlédne a jiný je od něj pár metrů. Uspokojující pro nás může být, že každý, kdo vytrvá, nakonec do cíle doběhne. 
Níže uvádíme vlastní příběh Ládi, který vystoupil už po třech dnech, a to díky volně dostupným materiálům na našich stránkách. 
 
"Video fungovalo úplně úžasně (pozn. video „První kroky k astrálnímu cestování“. Najdeš je na hlavní stránce astralnicestovani.cz), díky němu dnes poprvé astrálně vycestoval, a to jsem před třemi dny nevěděl, že něco takového vůbec lze. Psali jste, že budete rádi, když napíšeme, jak to probíhalo u nás.

První setkání

Takže: před těmi třemi dny jsem poprvé přišel na vaše stránky. Prostě si mě to přitáhlo:). Hledal jsem něco o telepatii, už ani nevím proč. Ten článek mě ale velice zaujal, konečně to někdo vysvětluje bez toho, aby mi říkal, kolik mám zapálit svíček, že musí být měsic v úplňku a podobně. Takže jsem se podíval, co všechno na stránkách vůbec máte. Hned na první pohled mě zaujaly sny, to jsem si už zažil, takže jsem věděl, o čem mluvíte, všechno úplně přesně sedělo na mě. Samozřejmě jsem nemohl přehlédnout astrálni cestování, o kterém mluvíte úplně všude, takže jsem si řekl tak jo, to chci. A začal jsem číst.

Na vašich stránkách jsem strávil už minimálně 10 hodin a pořád mě nepřestává udivovat, co všechno lze. Cením si každého článku, co tam je, a i když ho čtu už popáté, tak najdu něco, co jsem předtím "přehlédl/nepochopil". Zjistil jsem že spoustu „Schopností", o nichž píšete, jsem už zažil, ale nevěděl jsem, co to je. Rozhodně jste si získali moji plnou důvěru, prostě přesně víte, co cítím, pokaždé to na mě pasuje a objevil jsem u vás spousty odpovědí, jež jsem předtím roky marně hledal.

Návod na auru

Zkusil jsem se podle vašeho návodu podívat na svoji auru. Neměl jsem klidnou místnost ani svíčku, ale přečetl jsem článek, tak jsem se instinktivně podíval na ruku a vidím okamžitě "mlhu". Ani jsem se nesnažil, prostě si stačilo přečíst článek, a najednou tam byla. Potom, když jsem se ji snažil spatřit jasněji, „zmizela". Po půlhodině koukání má ruku, kdy se nic nedělo (moc jsem se snažil a nebyl v klidu), jsem to vzdal. A v tu chvíli mi před břichem začal tancovat "plamínek kouře". Dneska už vidím auru docela dobře. Tímhle jste mě přesvědčili, že ty návody opravdu fungují, zkusil jsem tedy i astrální cestování.

První noc

Došlo mi, že uvolnění astrálního těla už jsem dělal (nebo spíše prstů), to jsem se naučil zcela nevědomky. Prostě jsem to v sobě našel, když mi bylo asi 10 let. Takže ruce mi šly hned, úplně v pohodě jsem hýbal s astrálními prsty. Nohy šly hned na druhý pokus. Při třetím pokusu, kdy jsem se cíleně snažil uvolnit tělo, jsem ztratil vědomí. To jsem ale ještě nevěděl, to jsem se dočetl až později. Takže za ten den (spíš noc), jsem to zkusil asi pětkrát, ale pokaždé jsem do 15 minut ztratil vědomí. Divil jsem se, proč jsem neměl sny. Běžně si je pamatuji a mám jich třeba i pět za noc. Načetl jsem tedy vaše stránky a hned to tam bylo.

Druhá noc a začínají se dít změny

Takže jsem to zkusil druhý den znovu, ale věděl jsem, že nesmím ztratit vědomí. Zase jsem byl neúspěšný, ale trochu jsem se posouval, co mě ale opravdu překvapilo, bylo, že jsem v té meditaci byl skoro tři hodiny. Pro mě něco naprosto nečekaného. Předtím jsem nikdy víc než 30 minut nezvládl. Na vašich stránkách jsem taky četl o svém trpaslíku. Díky tomu, že jsem se o něm dozvěděl, úplně změnil názory. Najednou chtěl jít radši meditovat, než jít třeba na oběd. Pro mě velká změna. Už druhý den jsem si všiml, jak se mi život šíleným tempem mění k lepšímu. Ten večer se mi podařilo uvolnit i břicho, ale to způsobilo, že jsem se začal točit a padat po zádech do "tunelu", čehož se moje tělo samozřejmě bálo, takže mě stáhlo pokaždé zpět. Pak jsem si pustil vaše video, jak astrálně cestovat. Pochopil jsem, že to točení je vlastně jen ve mně, tudíž tam být nemusí. Takže místo toho, abych padal dozadu, jsem to otočil a padal jsem nahoru a popředu. Pro mě dost zásadní změna. Díky tomu jsem se začal posouvat. Když se mi podařilo uvolnit hlavu, tak mě strach zas stáhl zpět. Jednou se mi podařilo jakoby se nadzvednout, ale ihned mě strach stáhl zpět.

Třetí noc - ÚSPĚCH!

Pak jsem si pustil vaši audiomeditaci pro ignorování myšlenek. Nešlo mi to vůbec, jen co jsem si lehl, začalo mi hrůzně rychle být srdce a za těch 20 minut jsem se nezvládl uklidnit. Ještě k tomu se mi samy od sebe uvolnily ruce a začaly se samy hýbat. To mě taky dost rušilo. A co doteď nechápu je, že jsem viděl se zavřenýma očima. Nevím, kde se to vzalo, ale u meditace si mi to zrovna úplně nehodilo. Asi po půl hodině to přešlo. Celkově se soustředěním mám problémy. Pak jsem tedy rovnou z té meditace zkusil astrálně cestovat, když jsem měl čas, tak proč ne. Po chvíli jsem přestal cítit tělo (jako vždy před tím), co ale bylo nové, že jsem se začal "vařit", to jsem u vás už taky četl a asi to nedokážu popsat. Prostě skrze mě procházely bublinky, bylo to dost intenzivní. Trvalo to zhruba hodinu. Pak jsem uslyšel hlas, myslím že to byl průvodce. Ptal jsem se sám sebe, co teď mám dělat a on mi odpověděl: prostě si sedni, není na tom nic těžkého. Tak jsem si pomalu sedal, bylo to pro mě dost náročné. Celé moje tělo se cukalo, asi se bálo. Trvalo mi asi 5 minut, než jsem se vyklonil z těla. V tu chvíli mě nasál ten tunel, který mi pomáhal se soustředit, a já jsem si uvědomil, že jsem zapomněl dýchat, takže jsem byl venku jen zlomek vteřiny. Nejdříve jsem si myslel, že jsem nevystoupil, že to byl jen další pokus, ale když jsem otevřel oči, tak jsem zjistil, že jsem opravdu cestoval.

Obrovská změna života

Celý svět se mi změnil. Moje astrální tělo "nezmizelo". Jako vždy před tím jsem ho pořád jsem v sobě citil, cítím ho do teď. Je to pocit, jako by mi narostla křídla, doslova. Připadám si větší, všechno vnímám jakoby s nadhledem, není to vlastně reálné. Slyším všechno, vidím všechno, cítím všechno, není to jako dřív, kdy jsem to tak nějak ignoroval. Mám takovou tu dětskou radost ze života. Zatím se nikomu nepodařilo mi zkazit náladu. Ničeho se teď nebojím. Je to zajímavý pocit. Pořád roztahuju ruce, nemůžu se toho pocitu nabažit. Na všechno si chci sáhnout, taky to dělám. Mám chuť všechno ochutnat, zkusit. Užívám si každý zvuk i vůni. Prostě mám radost ze života, jako kdybych se znovu narodil a potřeboval si vše znovu vyzkoušet. Rozhodně mi to změnilo život. Až to dopíšu, půjdu zkusit zas astrálně cestovat, tentokrát už se třeba nebudu snažit dýchat a třeba i něco uvidím. Hrozně vám děkuji za to, že tohle můžu  prožívat, ne, užívat si tenhle život. Asi tam bude spoustu chyb a určitě jsem na něco zapomněl, takže to bude trochu zmatené, ale doufám, že se to dá přečíst. jsem opravdu zvědavý, kam se dostanu už zítra, a co teprve za rok, pro mě nepředstavitelné :) "

Láďa, astrální cestovatel