Záchrana stromového dévy

Záchrana stromového dévy

Blízcí přátelé mají na zahradě nádherný čtyřicetiletý smrk, jenž působí symbolem stability a ochrany rodiny i okolního místa. Proto si přáli, aby se stromu dařilo co nejlépe, ale na podzim tento strom začal najednou zcela nečekaně chřadnout. Na mnoha větvích se objevilo rezavě zbarvené jehličí, které postupně opadávalo, což se ještě nikdy dosud nestalo, a celý strom působil smutně a unaveně.

Díky tomu, že jsem smrk i jeho dévu poznal v létě osobně, jsem se lehčeji mohl napojit skrze ducha na dévu, neboť cestování za ním by bylo komplikované kvůli značné vzdálenosti. Avšak několik dní po sobě se setkání v duchovním světě nedařilo (duševní svět = astrální sféra, duchovní svět = mentální sféra), proto jsem musel do nádherně zamlženého lesa a promlouval s místními dévy, kteří souhlasili s pomocí a pomohli s napojením. V tu chvíli jsem vycestoval svým duchem z těla a ocitl se u Smrkového dévy.

Ten mě přívětivě přivítal, což je vždy dobré znamení a následovala rozmluva velmi podobná, jako když se bavíte se svým nejlepším přítelem. Ve velké důvěře, v klidu a moudrosti. Předal jsem mu vzkaz od přátel, že mu chtějí pomoci a mají ho rádi. V té chvíli se déva rozzářil, doslova nabral více síly a byl rád, že se o něm ví, že ho mají rádi, jako svou rodinu. Rád se proto nadšeně rozmluvil a žádal o pomoc, protože v kořenech měl zabydlené malé bytůstky, kterým už nedokáže pomoci bez své ztráty síly.

Poradil, aby přátelé udělali v metrové blízkosti stromu dvě mělčí jámičky, které budou od sebe i stromu vzdáleny asi dva metry. Do jedné jámičky nasypat kilo cukru a do druhé kilo soli (čisté - bez běžného chemického jódu). Toto bude sloužit malým bytůstkám, aby dostaly sílu a motivaci pro přesun na jiná místa. V té chvíli jsme oba rozmlouvali s bytůstkami, které souhlasily se změnou místa za poskytnutou pomoc. I ony cítily, že na tomto místě již nemohou být, aby byl zachován klid přírody. Dohodli jsme se proto, že v létě bude strom bez nich.

Dále bylo potřeba smrkovému dévu vylepšit náladu. Právě se nacházel ve stavu, kdy uvažuje o změně těla, protože je zde podle něho již dlouhou dobu a nemá toliko potřebnou radost.

Splnění žádosti

Probírali jsme, co by mu pomohlo, aby si užíval tohoto života dál a vtom nadšeně promluvil „pověste lojové koule, co nejvýš dosáhnete. ”Přidělejte na mě bez hřebíků ptačí budky, ať mám další společnost. Vysaďte přímo u kmene malinkaté i velké kapradí. Bude na mě působit jako omlazovací prostředek. Budu moci lépe vzpomínat, jaké to bylo být malým a budu mít tak radost, že jsem již velkým, statným a mohu tak naopak pomáhat i já.“

Déva souhlasil i s tímto článkem, abychom se my, lidé, více vrátili k přírodě, protože velký kus zázraku byl tímto ztracen pro všechny.  Přislíbil jsem, že celou zprávu předám a poděkoval mu za důvěrné spojení. Přátelé v nejbližších dnech udělali vše přesně tak, jak déva poradil.

Úspěch

Po třech týdnech přátelé přijeli za dévou a nevěřili svým očím…  Všechny větve jsou zase pěkně zelené (!), strom se jakoby narovnal a působí opět silným a stabilním dojmem. Dokonce teď vydržel bez úhony i třídenní vichřici, která přes svátky řádila.

Je jedinečné, jak spolu lidé můžeme komunikovat, ale dokonce můžeme i více! Většina z nás dokážeme rozmlouvat i s bytostmi přírody, stačí jen naslouchat a mít čisté srdce. Pouze to chtějme…