„Byl jsem pod nadvládou bytosti.“

Čtení na 6 min.

Výjimečně se doopravdy může stát, že se u člověka nachází „přivtělená duše“, nebo je ovlivňován jinou entitou či bytostným. 

Mnoho přátel, kteří nás v Láskyplném světě navštíví, říkají velmi podobnou větu: „Byl jsem u nějaké čarodějky / kartářky / senzitivního člověka a ten mi řekl, že mám na sobě přivtěleny desítky duší. Nevím, co s tím mám dělat.“ Prozatím nemáme identifikováno, co dotyční senzitivní lidé vidí. Bývají to většinou střípky z minulých životů či napojení na ostatní živé bytosti. Možná vnímají energie našich závislostí a chtíčů. Všechno toto může citlivý člověk doopravdy vidět. Můžeme vás uklidnit, že v 99,9% na sobě nikdo z nás nemá nic přivtěleného, nic z něj energii neodsává a není ovlivňován cizími bytostmi. Avšak o tom více v některém z příštích článků.

Dnes se budeme věnovat člověku, který patří do onoho 0,1% a byl doopravdy pod vlivem jedné bytosti. Užijte si tento výjimečný a místy i děsivý příběh. 

Honza je mladý muž, který byl celý život ke všemu nehmotnému značně skeptický. Věci kolem minulých životů, bytostí a různých energií mu připadaly sice zajímavé téma, ale vnímal to jako krásnou pohádku.

V posledních měsících ale prožíval věci, které mu do jeho smýšlení moc nezapadaly.  Nejdříve se mu začaly zdát stejné nebo velmi podobné děsivé sny.

Všímal si, že se mu velmi těžko dělají správné věci. Naprosto přesně věděl, co má udělat, co je pro jeho život dobré, ale v poslední sekundě se vždy rozhodl opačně. „Jako kdybych to v tu chvíli vůbec nebyl já. Jste pevně rozhodnuti, že něco uděláte, povíte… a jen co otevřete pusu, tak z vás vyjde zcela opačné tvrzení. Pak se jen divíte, co se stalo. Nechápete.“

Později již velmi reálně cítil přítomnost něčeho negativního. Často měl bezdůvodně špatné nálady a při pohledu do zrcadla měl pocit, že vidí zcela cizího člověka.

Osudové setkání

V takovéto situaci by se jistě nacházel spousty dalších měsíců, než by nejspíše (jako člověk věřící pouze v hmotu) vyhledal pomoc psychologa. Jaká se to stala „náhoda“ a Osud (Život / Bůh / Univerzum- doplňte si) zajistil, že se potkal se mnou! Slovo dalo slovo a Honza usoudil, že „za zkoušku to stojí“ a třeba mu doopravdy pomůžeme.

Setkání s bytostí

Honzu jsme se Sidrisem uvedli do hlubokého stavu uvolnění a začali jsme hledat příčinu těchto problémů. Zde už můžu použít mailovou korespondenci, která po celém našem působení proběhla a vše dokonale popisuje.

„Přede mnou byly ve vzduchu obrovské oči. Nebyly lidské, spíš jako nějaká šelma. Zorničky byly úzké jako kočičí oči, ale okolí bylo krvavě rudé, řasy byly velmi výrazné – černé a dlouhé. Tato „bytost“ mě upřeně pozorovala. Věděla, že tam jsem z jiné doby. Byla v mojí mysli, šla za mnou do současnosti a cítil jsem přítomnost té bytosti napříč časem. Byla z jiné dimenze. Čas pro ni neznamená to co pro nás. Byla hodně silná, měla velkou moc. Začal jsem v hlavě slyšet zvuk. Znělo to zároveň jako hlas, ale zároveň jako žádná řeč, kterou jsem kdy slyšel. Taková trochu směs zvuků, jako když sedíš na záchodě, kde jsou všude kachličky a je tam ozvěna a ty začneš zaříkávat nebo tak něco. Takový dutý zvuk. Ale spíš to byl tón, který sílil a slábl. Nebyla to slova, jaká my známe. Slyšel jsem to ve své hlavě. Nerozuměl jsem mu, ale věděl jsem, co říká. Místnost v „představě“ byla plná temnoty a čistého zla. Beznaděj a utrpení. Strach. Když ke mně začala promlouvat, v pokoji kde jsem ležel, se silně ochladilo. Naskočila mi husí kůže a cítil jsem, jako by mi každý kousek kůže někdo trhal z těla. Tak silná husina to byla. Strašně těžce se mi dýchalo, jako by na mně někdo klečel, a zároveň jsem v tu chvíli dýchal neskutečně rychle. Moje tělo ztuhlo a ztratil jsem nad ním kontrolu. Nemohl jsem skoro ani říkat co se děje. Ukazovalo mi to, že to má ohromnou moc a že nejsem nikdo. Že musím udělat, co chce. Když jsem v noci zkoušel odehnat ty oči a říkal jsem jim, že nade mnou nemají žádnou moc, tak se něco stalo. Sice jsem s nimi diskutoval v tom pokoji, kde jsem je potkal, ale v tuhle chvíli jsem i se zavřenýma očima viděl místnost kolem sebe včetně vás, jako bych měl otevřené oči. Celá místnost se naplnila přítomností něčeho temného a přede mnou se objevilo hodně rychle několik výjevů, které mě měly vyděsit. Různé části těl, oheň, krev, nějaké příšery. Přitom to bylo všechno tak dvě tři vteřiny. Mělo mě to vyděsit – a taky mě to hodně vyděsilo – a v tu chvíli jsem cítil, že musím dělat, co bude ta bytost chtít. Naštěstí jste v tu chvíli udělali kolem nás silnou ochranu, takže to rychle přešlo.“

V tuto chvíli Sidris vystoupil ze svého těla a šel za Honzou a bytostí. Já jsem mezitím držela ochranu nad celou situací. Nechme teď ale mluvit Sidrise:

„Přišel jsem za bytostí a řekl jsem jí, že se k Honzovi nedostane, že jsem tady já a jdu to s ní vše vyjednat. Honzu jsem zabalil do ohromného množství univerzální síly a zcela přerušil jejich propojení. Já tam s ní zůstal a začal jsem celou situaci řešit. Nechal jsem ji dál žít, ale s tím, že jsme se dohodli, že bude vyhledávat lidi, kteří mají o podobné věci opravdový zájem. Takže nebude potají chodit zadními vrátky, ale bude s člověkem vědomě uzavírat dohodu a budou s tímto dalším člověkem na partnerské úrovni. Pozměnil jsem ji jen natolik, že už nemůže člověka ovládat, ale s vědomým člověkem, který to dokáže, může spolupracovat. Prožil jsem si její chtíč po fyzickém těle. Nechtěla ho za každou cenu vlastnit, jako ho vlastníme my lidé. Ona chtěla skrze něj prožívat zážitky tohoto hmotného světa. Proto její příští lidský kolega bude Vládce síly, který dokáže převzít zodpovědnost za svůj život a ukočírovat tak ohromné síly této bytosti. Tím si bude Vládce přizpůsobovat hmotný svět pro své účely, ale nikdy nespadne do nadvlády oné bytosti. Jakmile Vládce síly skrze smrt hmotného těla opustí tento svět, půjde si bytost nalézt dalšího vědomého Vládce síly a díky tomu si bude užívat tento hmotný svět mnohem kvalitněji než do této chvíle, kdy jen paběrkovala. Tedy všichni z toho budou mít svou výhodu.“

Honza:

„Já vážně nevím, jestli se něco takového mohlo stát nebo spíš jak. Takhle reálné setkání jsem ještě nikdy nezažil. Jenže se stalo a jak jsem říkal, přítomnost něčeho kolem sebe jsem vnímal už nějakou dobu.V tu sobotu jsem přišel domů a úplně jsem odpadl, asi to přeci jen všechno bylo energeticky náročné. Až do dneška jsem přemýšlel o tom, co si o té terapii mám vlastně myslet. Většina mých přátel měla jasno a celkem rychle to odsoudili. Sám jsem pochyboval, co bylo a co nebylo skutečné. Ale vím, co jsem u toho cítil a moje pocity rozhodně byly skutečné a byly silné. Myslím, že jsem se smířil s tím, že šlo o převedení věcí, které mě trápí, z podvědomí do vědomí. Jenže do toho nezapadají některé z těch věcí, co jsem viděl. A rozhodně do toho nezapadala komunikace s tou bytostí, která mi přišla až podezřele reálná (ta komunikace). Dobré také je, že od soboty necítím přítomnost ničeho temného. Přitom určitou míru přítomnosti jsem vnímal už několik měsíců každý den. Zvláštní bylo, že jsem večer nesl něco do sklepa a ve výtahu jsem se na sebe díval do zrcadla a viděl jsem někoho značně jiného, než koho jsem tam vídal v nedávné době. Je pravda, že občas jsem si říkal, že některá moje rozhodnutí mě překvapují, protože bych je dřív neudělal. Ale dneska jsem tam viděl člověka, který ví, co dělá, a který je spokojený.

Jak jsem psala na začátku článku – takovéto silné působení bytosti je velmi výjimečné a neobvyklé. Pakliže se ale domníváte, že vás ovlivňuje bytost, či jiná entita, neváhejte se na nás obrátit. Není krásnější pocit, než doopravdy žít svůj vlastní život, a to doslova. 

Vaše jméno

E-mail

Telefon

Váš příběh

Foto: Flickr

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  • Milos Kovac

    Nakoniec s toho mala uzitok kazda strana. Uzasna praca. Terko, Sidrisi, ako na Slovensku hovorime – klobuk dole.