Jsme jistě všežravci?

Zrazu som teda ležala na posteli ale neviem či to bol zasa sen či som sa zobudila som cítila ako sa pohojdavam až tak že som sa skoro prevrátila na brucho ako vo vode. Tak som sa potešila, že som konečne rozhybala astralne telo. A zrazu som bola pod stropom v tej izbe, čo som spala. Videla som pred sebou stenu a dvere, tak som si povedala, že však ja dokážem prejsť cez dvere, tak som v pohode prešla na druhú stranu.

Proč se děti bojí strašidel? Vždyť mají hmotná těla, duši i ducha, tedy oni jsou ti, kteří rozhodují.

Jsou lidé, kteří se vzdají. Pak jsou lidé, kteří jdou za svým cílem, a pokud jdou dost dlouho, získají kontrolu nad tím vším. A už nemusíš bojovat, abys toho dosáhl, ale najdeš cestu a cesta najde tebe. To je ta nejvyšší část duše.  

Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.