Objevme mýty a předsudky spojované se stárnutím (2.)


❗️ Konečně sebevědomě ovládněte svůj život a zažijte nejméně 5 úžasných měsíců na cestě Vládce Síly ✅

Pokračujme seriálem odhalujícím, jaké jedinečné zkušenosti každý člověk v průběhu věku prožívá. První díl naleznete ZDE, ale pojďme se zde podívat na druhý díl!

Měníme se psychicky

Stárnutí zahrnuje různé změny psychiky, které se s rostoucím věkem mohou objevovat u každého člověka individuálně. Mezi psychickými změnami a projevy ve stáří existují značné individuální rozdíly. Dochází ke zhoršení kognitivních (poznávacích) funkcí, tedy vnímání, pozornosti, paměti, představ, myšlení. Může klesat pružnost myšlení či psychická vitalita. Některé psychické pochody naopak zaznamenávají zlepšení, např. vytrvalost, trpělivost, schopnost úsudku, rozvaha. Na kvalitě psychiky se podílí osobnost člověka. Integrita (celistvost) osobnosti zůstává zachována, zpravidla se mění pouze její dílčí schopnosti. Mohou se měnit některé osobnostní rysy a vlastnosti jedince. U patologických typů jedinců může docházet ke zvýraznění některých vlastností nebo rysů (např. podezíravost u paranoidního typu osobnosti), jiné ztrácejí na své intenzitě (smysl pro pořádek). Také dochází ke změnám v hiearchii potřeb. Do popředí se dostává zájem o vlastní zdraví, potřeba jistoty a bezpečí, touha se uplatnit i ve vyšším věku. Zhoršuje se přizpůsobení se životním změnám. Senioři mají rádi svůj stereotyp a při nedostatku motivace k jiným, novým činnostem jej mohou neradi měnit. Ani oblast citového života nezůstává beze změn. Staří lidé mohou být více plačtiví. U patologických typů osobnosti se objevuje rychlé střídání nálad – emoční labilita. U některých jedinců je výrazná úzkost, strach (o život, z pádu, ze samoty apod.), může se objevit i depresivní naladění seniora. U zdravých a vitálních seniorů se emoční labilita zpravidla neobjevuje.

Společnost vnímáme rozdílně

Sociální stárnutí velmi úzce souvisí s odchodem do starobního důchodu. Je to jedna ze zásadních změn v životě, která člověka může ovlivnit v negativním i pozitivním slova smyslu. Odchodem do starobního důchodu se mění sociální role seniora. Končí role pracujícího člověka, který svou pracovní činností vytváří hodnoty pro obyvatelstvo a celý stát. Starší člověk získává novou roli důchodce, který naopak dostává od státu penzi a svou prací již našemu společenství nijak nepřispívá. Tím může dojít ke snížení společenské prestiže a autority. Nejednou bývá senior – důchodce vnímán jako někdo, kdo čerpá peníze ze státní kasy, např. na častější ošetření u lékařů, a současně společnosti nic nepřináší, tedy je zbytečný. Velmi často je takové chápání seniorů podporováno reportážemi a články v médiích.

Někteří lidé se na penzionování těší. Plánují si různé aktivity, na které dosud neměli čas. Chtějí se věnovat zahrádce, přestavět část domu, věnovat se vnoučatům, cestovat. Jsou připraveni na nový život, který jim uspokojí mnohá očekávání. (Mlýnková, 2011, str. 20-23)

Dostatek klidu

Senioři potřebují více odpočinku a spánku. Velmi důležitá je potřeba být bez bolesti, mít zajištěno teplo a pohodlí.

Vítáme vyšší potřeby

Senioři prožívají strach z onemocnění, ze ztráty životního partnera, závislosti na pomoci druhých osob. Dominuje potřeba jistoty, bezpečí a komunikace.

Vyvíjíme se duchovně

Senioři v závěrečné fázi svého života bilancují, hodnotí svůj dosavadní život a kladou si otázky o smyslu svého života. Přemýšlí, zda splnili všechno, co si kladli za úkol a cíl. Stává se, že na mnohé otázky nemají odpověď. Potřebují se svěřit se svými myšlenkami někomu, kdo aktivně naslouchá a poskytuje prostor k tomu, aby odpovědi na otázky nalezli sami v sobě.

Duchovní potřeby nejsou v institucionální péči dostatečně uspokojovány. Ale v hospicích zpravidla mívají kapli, kde jsou pořádány mše. Pacienti se také mohou vyzpovídat duchovnímu a dosáhnout tak vnitřní svobody a usmíření se sama se sebou.

Ošetřující personál v institucionální péči nemůže suplovat roli duchovního. Avšak vhodným rozhovorem může pomoci seniorovi svěřit se se svým trápením, nedosaženými cíli, chybami, které v životě udělal, a smířit se s nimi. Identifikace a uspokojování duchovních potřeb člověka není pouze záležitostí víry v Boha. Potřeba např. sounáležitosti, důvěry, jisté závislosti na někom spadá do duchovních potřeb nemocného a personál či pečující může v mnohém člověku pomoci. (Mlýnková, 2011, str. 48-51)

 

V dalším díle se podíváme na rizika, aktivizace a pomoc. Vskutku tvoříme nádherný svět!

Série článků:

Objevme mýty a předsudky spojované se stárnutím (1.)

Objevme mýty a předsudky spojované se stárnutím (2.)

Objevme mýty a předsudky spojované se stárnutím (3.)

Objevme mýty a předsudky spojované se stárnutím (4.)

Foto flickr



👇 Prožijte s námi mnohem více! Doporučujeme: 👇


👉 ❗️ Konečně sebevědomě ovládněte svůj život a zažijte nejméně 5 úžasných měsíců na cestě Vládce Síly ✅


👉 ⭐️ Naučte se astrálně cestovat na celodenním Workshopu Astrální cestování🙀

👉 💛 Poznejte sámi sebe do niterné hloubky 🙏🏻 Nechte se vést hlubinnými audiomeditacemi 💆

👉 🍎 Vyrábíme AY!energy z tropických pralesů 🌿 Tohle musíte zažít, protože tohle neznáte ⚡️ Koncentruj se na své pravé já 🌱


  •  
  •  
  •