Sidris, cestovatel sférickými světy

Sidris, cestovatel sférickými světy

Magický svět nenechá žádného novice čekat dlouho. I tak to bylo u Sidrise, běžného sedmiletého chlapce, který život přijímal stále hrou.

Při dlouhém pohledu na hvězdy se znovu zaposlouchal do hlasu maminky, od které si nechával s oblibou vyprávět zážitky, jež by většina jejich přátel nazvala jako zázračné, ale v jejich rodině byly po generace zcela běžné. Setkávání s rodinnými duchy, hýbajícími předměty, ale i prožitými posmrtnými životy.

„Jaké to asi je doopravdy zažít na vlastní kůži?“ Pomyslel si Sidris.
Postupně se v něm probouzela obrovská Síla pro poznání, která mu pomáhala při nových zkušenostech zůstat v bezpečí. Trochu se této životní cesty obával, ale věděl, že svět je pro něj přátelský.

Již v této době totiž znal dvě duchovní bytosti, které za ním pravidelně chodívaly a byly mu velmi blízké. Metr dvacet vysoké a jen z povzdáli doprovázející Sidrise při večerních odcházení do mimotělních odlišných sfér, kde jej učily ovládat vlastní mysl a rozvíjet schopnosti, jež prohluboval v cvičných rozmanitých sférách, aby byl schopen pozdějšího možného působení na hmotné úrovni. Vždy bral bytostné jako lidi bez těla, říkával jim Průvodci.

Sidrisova první setkání s magickými silami
Dnes nespal, sféricky necestoval, ale jen upadl do hlubokého stavu odpočinku. Věděl totiž, že za chvíli má prožít i jiné zákonitosti, o kterých se tehdy na veřejnosti nemluvilo…

Byla půlnoc a Průvodci jej navštívili s důrazným uvítáním. Sidris otevírá zamhouřené oči a přímo před ním sleduje něco nečekaného! Něco, co mu za chvíli změní pohled na fyzický svět… Promne si oči a napije vody na probuzení, ale stále se před ním nachází úchvatná podívaná! Vyjeveně zírá na podivnost, kterou mu ještě nikdo neukázal! Před ním totiž jako na obláčku levitují knihy!

Několik knih bylo poskládáno do svazku a přitom visely ve vzduchu dobrých dvacet čísel nad stolem! Sidris se rozhodne nic neřešit a opět ulehá, „vždyť je večer, teď nechci nic řešit, už musím být vážně unaven, jdu spát“.

Přesně za hodinu je opět vytržen ze spánku. „Co se to děje?!“  Cítí silný pocit probuzení a má nutkavou potřebu najít knihy. Ale co nevidí! Teď pro změnu knihy lehce levitují nad skříní! „To není možné, vždyť od původního stolu jsou to dobré dva metry daleko!“ 

Průvodci Sidrisovi klidně vysvětlují, že se nejedná o žádné zázračné dění, jsou to jen běžné stavy hmoty v prostoru s využitím Síly. Dále chtějí, aby Sidris více zkoumal tuto zkušenost, ale on tvrdohlavě usíná.

Co hodinu je proto silně probuzen a prožívá tak čtyři setkání, při kterém mu Průvodci donášejí důkaz o pochopení zcela jiných zákonitostí světa, než s kterými se do této chvíle setkal. Nabádají ho, aby si byl zcela jist realitou a pochopil možnosti, které se mu nabízejí.

V té chvíli již nemůže být pochyb! Sidris stále sleduje knihy vznášející se ve vzduchu kousek od jeho těla a to bez žádné podpěry. Tento úkaz totiž potřeboval zažít pro pozdější konání, ač nyní necítí žádnou nadšenost, nebo strach, ale přijímá situaci jako zcela běžnou, až nudnou.

Však je mu teprve sedm a co on ví, co je na tomto světě jiné… Vše bere jako zcela běžné, samozřejmé, jasné…

Díky účasti Průvodců nechává vše být s běžným přejetím ruky, protože se neděje žádný zázrak, jak by to mohli nazvat jiní, nýbrž vše do života zapadá i s tímto působením na hmotné sféry.

Již ví, že Průvodci dokáží přemisťovat předměty, zapínat elektrické spotřebiče, slyšitelně chodit po bytě, děsivě i láskyplně působit na návštěvy… Však veškeré tyto zkušenosti jsou pro něj běžným životem, kterým ho provázejí Ti nejlepší, rodina vtělená i duchovní.

A právě ty mu pomohou v příštím dnech k rozvinutí jeho magických Sil.