Sininen: Zážitky z přijmutí zasvěcení Reiki I

Čtení na 3 min.

Jsou dva. Oba chtějí vědět. Oba si myslí, že vědí, co je před nimi v okamžiku, kdy se rozhodnou nastoupit svou pouť. Jak dalece se oba mýlí! Ani jeden z nich to ovšem netuší!

Jeden v dávnověku, tak jak celé věky ti před ním i ti mnozí po něm, s kápí na hlavě, skrápěn deštěm, oslňován blesky, buší na bránu kláštera v naději, že již nebude muset chodit za voly po poli, mlátit obilí nebo se honit po lesích za divou zvěří v naději, že přežije. Buší na bránu s tím, že bude určitě vpuštěn dovnitř a obdrží to, po čem tolik celý život toužil

Druhý sedí v přítomném okamžiku na pohodlné židli, kterou vymyslela a vyrobila „nejvyspělejší civilizace všech dob“ a přemítá. Zahání nervozitu, přikrývá nohy dekou, odkládá brýle, aby nevadily. Novodobý avatar vlastně není jeden, oni jsou tu dva: jedna jeho část si podržela otevřenost dětské mysli i přes pubertu až do dospělosti a vždy věděla, že jsou věci poza tím, co vidíme. Nenechala se ubít druhou jeho částí, kterou přesvědčili ve škole o tom, že co nezměří pravítkem, nezváží vahami nebo neuvidí mikroskopem, to není.

Ne, dnes to není o tom, zda má pravdu jedna či druhá část. Dnes se děje něco závažnějšího. Školomětská část ví, že tentokrát už jí jde opravdu o krk. Pokud dnes prohraje, má to opravdu spočítané. V nové realitě už se s ní až tolik nepočítá. A tak se vehementně brání. Všemi dostupnými prostředky, povolenými i nepovolenými zbraněmi, kterými disponuje.

Školstvím z(de)formovaná mysl mezitím neklidně pobíhá okolo sedícího a analyzuje. Zoufale hledá odpovědi na všechny možné otázky či pochybnosti. Zbývá pár vteřin, generátor myšlenek jede naplno: „Vím všechno? Ne, určitě nevím všechno! Něco chybí! Ale co? Rozhodl jsem se opravdu správně?“ Jakmile jednou vykročíš, není cesty zpět. Iniciace je vážná věc, přijímáš tím zodpovědnost, říkal mistr. „Aha, a jsem na to zralý? Hodím se vůbec k něčemu takovému?“

Na mysl shlíží vnitřní Moudrost a Klid a povzdechnou si: „Ach ty pochybnosti! A co kdybys přijal to, co prostě přijde, tak jak to je? Nehodnotil, nebál se, neprojektoval kdovíco.“

Mysl mezitím dál vede svůj zápas proti všem okolo. Náhle se před vnitřním zrakem objeví scéna, v níž do mně kdosi odkudsi z prostoru naleje vodu skrze hlavu. Boj mysli proti všem mezitím pokračuje. Imaginace jede na plné obrátky: „Tak jak to teda bude vypadat? Jaké to bude?“

Do toho přijde pár vzkazů. Jednoduchých. Všichni jste Jedno, toť jeden z nich. Už tolikrát je slyšel! A možná ještě mnohokrát je uslyší! Pak přijdou otázky: Jsi připraven? Bytosti čekají trpělivě na odpověď, pravdivou, ryzí odpověď jdoucí zevnitř ven.

Pochybovačná mysl i fyzické tělo sedí pevně usazeny na pohodlné židli a i jim pomalu dochází, že iniciace právě skončila. Kdosi přece tak jemně nadhodil obraz s nalévanou vodou. Stejně tak se jemně ptal, jsem-li už připraven. A do tohoto krásného jemného ticha burácela pozemská mysl své dotazy a pochybnosti. V Jednoduchosti je vážně Krása! A já se budu dál učit naslouchat i těm nejjemnějším vzkazům!

Sininen

Více Reiki

 

Foto Flickr

  • 37
  •  
  • 28
  •  
  •  
  •  
  •  
    65
    Shares