Vědomí hmoty (2)

Vědomí hmoty (2)

Pokračování série článků zabývající se technologií Univerza. Dnes druhý díl z šesti plánovaných. Tučným písmem jsme zkopírovali úryvky z původního článku, který vás zaujal natolik, že pokračujeme dovysvětleními jednotlivých částí. Reakce Jaroslava (přítele a korektora Láskyplného světa)  jsou odsazeny a standardním písmem dodáváme nový úhel pohledu.

Přišli jsme sice o neomezenost, ale získali jsme něco mnohem zábavnějšího.

"Zábavný bývá svět opravdu jen někdy, možná dokonce jen málokdy – ale budiž, to záleží na úhlu pohledu. Já si naopak myslím, že už jenom péče o obživu bývá často nejen velmi klopotná, ale i hodně pracná a často nudná, jednotvárná záležitost . A rodinný život? Členové rodiny nezřídka ve svých rolích selhávají, a leckdy ani ne vlastní vinou (vinou nepříznivého vlivu rodičů ve vlastním dětství např.). Nebo společenský život? Řada lidí  by se jen zasmála. A duchovní život? Kdo ze žijících lidí ho ve větší míře zná?"

Přesně, jak píšete. Proto se musíme optat: Jak dlouho nás bude bavit hrát tuto nesmírně složitě propojenou hru? Dokud se nerozhodneme být jednoduše šťastní už jen tím, že jsme?

"To, že jsme přišli o neomezenost vyšších sfér, je přece záležitost dočasná, měli bychom se do nich zřejmě zase navrátit. Ale proč potom odcházíme znovu do světa hmotného? Narážím zde na princip volby, zkušeností, učení se a vývoje, růstu lidské bytosti." 

Jako vědomí, které není ničím omezené jsme zatoužili po změně. Proto jsme sešli do nižších sfér - až do hmotného světa planety Země. Tímto aktem jsme se dobrovolně vzdali veškerého poznání, vědomě jsme souhlasili s pravidly hry:

"O vše přijdeš a tvým úkolem bude znovu prozřít. Vše si uvědomit a navrátit se zpět. Bude to dlouhá cesta. Mnoho vědomí se již nikdy nedokáže vrátit. Jsi ochotné toto podstoupit?" Souhlasili jsme. Dostali jsme hmotná těla a poznávali svět. Tento úžasný svět, plný možností a zážitků. Vždy po smrti máme možnost odejít, ale my ještě zcela nechápeme... máme málo zkušeností... chceme více... "Ještě jsem nevyzkoušelo skok s padákem, neochutnalo humra, nebylo jsem lékařem..."

Vždy nás něco navrátí zpět. Jakékoli zatoužení po něčem novém nás okamžitě hodí do dalšího těla, kde si splníme další sny. Dostáváme se do velmi zdlouhavé smyčky nových a nových životů, ale většina vědomí je zde již nemilosrdně chycena a zapomínají, kdo jsou. Proto dostáváme dar - dlouhověkost. Čím déle žijeme jeden život, tím máme větší šanci se všeho "naplnit" a pak spokojeně opustit tuto sféru, nebo... máme více let k tomu na sobě pracovat, meditovat a prozřít... Jakou cestu si vybereš právě ty, milý čtenáři? 

Předcházející články: Satan, Lucifer, Svět Vědomí hmoty (1)