Dnes je náš třetí den v Moldávii a chtěla bych se s vámi podělit o jeden nezapomenutelný zážitek. Byli jsme na procházce a šli jsme kolem domu, kde nějaký čiperný dědeček stavěl nový plot. Pozdravili jsme se a moje kamarádka Anjela mu říká:
„To je moje kamarádka včelařka z Čech.“
Děda hned zareagoval:
„Jé, tak to musíte přijít na návštěvu!“
Okamžitě všeho nechal, zavolal svou ženu a usadil nás pod pergolu. Natrhal blumy a hroznové víno a pohostil nás. Potom nám s hrdostí ukázal své včely. Musela jsem mu vysvětlit, na jakých rámkových mírách včelařím a jaké postupy používám (asi si mě trochu zkoušel).
Pak se na mě podíval a úplně změnil téma:
„Když mi bylo 65 let, bydleli jsme v hlavním městě Kišiněvě. Byl jsem pořád nemocný, každou chvíli v nemocnici. Měl jsem vážně nemocné srdce a lékaři mi nedávali moc let života. Proto jsme se s manželkou rozhodli, že si uděláme poslední radost a koupili jsme si tuto zahradu s domečkem. Až tady, ve svých 65 letech, jsem začal opravdu vnímat život. Zastavil jsem se a zamyslel se, co vlastně dělám. Najednou jsem začal mít ze všeho obrovskou radost a sílu. Když se cítím unavený nebo nemocný, zjistil jsem, že stačí čtyřikrát hluboce nadechnout a vydechnout, vypít hrnek studené vody a na chvíli si lehnout. Když se probudím, jsem hned zdravý! A takhle to dělám už 21 let.“
Na to jsem odpověděla:
„To je úžasné! Něco velmi podobného mě učí rodiče malé Leontýnky. Dokonce založili školu, kde se přes počítač nebo telefon učí lidé, jak si tímto způsobem pomoci.“
Děda se usmál a dodal:
„Tak to jsou opravdu moudří lidé..., protože já jsem promarnil 65 let a teď žiju teprve posledních 21!“
Jsem přesvědčená, že právě kvůli tomuto zážitku jsem musela přijet do Moldávie! Dědeček se zachránil tím, že začal vědomě žít a vnímat každý okamžik svého života. Když ho začne ovládat pocit únavy nebo nemoci, dokáže pomocí čtyř vědomých nádechů a výdechů znovu získat soustředění a uvědomit si, co chce. Vypije studenou vodu, protože věří, že mu dodá pevné zdraví, a ještě si na chvíli lehne s cílem probudit se úplně zdravý.
Dědeček dokonale ovládl svou Sílu! To je skutečný Vládce Síly!
Studentka Equilibria Academy
K vědomému životu není nikdy pozdě. Nechte se inspirovat a objevte svou vlastní sílu s Equilibria Academy.
"Mám potíže s tím, že já prostě strašně rád sním. Pokud se na něco těším nebo něco plánuji, dokážu strávit velkou spoustu času představami co dělat, jak by asi vypadala daná situace a jiné fantazie. To se více utvrdí, pokud musím vykonávat nějakou činnost, která mě nebaví, a chci se nějak zabavit. To potom zapnu určitého autopilota a nechávám se unášet představami."
Vďačnosť je nádherný pocit, ktorý nás napĺňa podobne ako láska. Dokážeme byť vďační za život, prácu, zdravie, deti, partnera či splnené sny. Čo však byť vďačný aj za chorobu? Choroba, či už ide o vážne ochorenie alebo drobné prechladnutie, často vnímame ako negatívnu skúsenosť. Je choroba skutočne len nepriateľom, alebo môže byť aj našim sprievodcom na ceste k sebe?
Pakliže se chceme v prvních cestách dosáhnout vědomého spojení snů s partnerem, pak je dobré se spolu naučit mentálně cestovat.
Jsou lidé, kteří se vzdají. Pak jsou lidé, kteří jdou za svým cílem, a pokud jdou dost dlouho, získají kontrolu nad tím vším. A už nemusíš bojovat, abys toho dosáhl, ale najdeš cestu a cesta najde tebe. To je ta nejvyšší část duše.