V teplý říjnový podvečer, jsme se vydali obdivovat krásy dnes již lesních staveb. Po příchodu na rozlehlou část, nás zpozoroval místní fantom, přivítal nás, avšak nepřibližoval se, pouze v poklidu pozoroval. Šli jsme proto dál a na vyvýšeném místě rozvinuli deku. Nic nenaznačovalo tomu, že za chvíli zažijeme něco ojedinělého…
Někdy i člověk, kterého máte ve své blízkosti, sám netuší, jaké má možnosti. Přesně toto byl i náš případ. Na tomto místě jsme pomáhali Květinové slečně od přívalů nevhodných sil, ale blízko nás seděla i slečna s velmi silnou modrou aurou, samovolně ze mě vyhrklo, zda by se nechtěla přidat k předávání léčivé energie, neboť jsem věděl, že sama sobě běžně pomáhá svými schopnostmi a velmi účinně.
Indigová slečna, jménem Giri, se jen usmála, vzala Květinovou slečnu za ruku, chvíli bylo ticho a….co nikdo nečekal … byli jsme úplně paf, otevřená pusa dokořán, protože Giri se rozzářila bílou a modrou aurou na metry daleko a do Květinové slečny vtékala tak jemná, lehká, smysluplná, létající, odpočinková, tak zázračná modrá energie, že jsme si připadali, jako kdyby nám rostly křídla a za chvíli bychom měli odletět, jako když zavřete oči a točíte se ve vašem nejkrásnějším dni, jako když prožíváte První pusu, celým tělem procházelo takové nadšení, veselost, velký obdiv, úcta, radost a všichni tři jsme jen seděli a ani jsme nedutali. Bylo to tak nádherné, že jsme takto zůstali opravdu dlouhou dobu a stále se nemohli nabažit, jako kdybychom prožívali báječný svět, kdy jsme motýlci a sosáme zázračný tvořivý silný nektar života, jako kdybychom se ocitli na nejkrásnějším místě v nejkrásnější chvíli :o)
Giri cítila naše nadšené pohledy, zvedla hlavu, koukla na nás a my jsme se ještě vzpamatovávali a částečně ještě létali v nebi, díky její nádherně modré energii. Naše pohledy byly upřené na její svítivou auru. Jakmile nás takto spatřila, ihned prý „co to vyvádíme, vždyť přece tohle je něco běžného :-D“
Milá Giri, chci Ti tímto poděkovat, že jsi mi ukázala, jak rychle se v dnešní době jde dostat tak daleko, jen s pouhým věděním co právě děláš a za tvojí následující poselství:
„Veškeré životní situace prožívám tak, jak do mého života přicházejí, nemám potřebu cokoliv měnit, upravovat, vše přijde samo, cokoliv bych si upravila, již by nebylo dokonalé a tak nádherné, stačí jen život prožívat a otevřou se správné cesty“
Giri, 2.10.2011
Na půl sekundy vypadl z těla Jenom se chci ujistit, že je všechno v pořádku. Dneska ráno po cvičení jsem měl pocit, jako bych tahal nějaké své energetické nebo mentální tělo lehce za sebou. Po chvíli se to srovnalo. Teď jsem seděl na židli a jako bych asi na půl sekundy vypadl z těla. Pocit padání a následné „rychlovhození“ zpátky do těla - doprovázeno obavou, že opravdu spadnu, a to jsem seděl pevně. Můžeš mě jenom ujistit, že to je v normálu?
Jako jediní v Česku zažíváme naprosto úžasné kolektivní vědomí skupiny! Bubnováním ve tmě získáte sami sebe! Stáváte se zde součástí hudby. Jste v ní a ona je kolem vás. Je jedno zda buben držíte v ruce poprvé, nebo jste profesionál. Hudba ožívá a zabírá veškerý prostor, sjednocuje Vědomí bubeníků.
Můžeš být během vteřiny kdekoli na naší planetě, můžeš se pohybovat pod mořem a plout s delfíny, vyletět do vesmíru, cestovat za šamany, navštěvovat své kamarády, a to vše nezávisle na svém hmotném těle. Vše hned a tady a velmi reálně. Vždyť je to úžasné!! :-)
Otázky na komunikaci se zemřelými jsou poměrně časté. Rozloučit se s blízkými osobami, které opustili tento svět není lehké. Spousta z nás hledá způsob, jak se s nimi rozloučit, či vyřešit záležitosti, které nestihli v hmotném světě. Spojit se nimi lze více způsoby a dnes si je vysvětlíme.