V teplý říjnový podvečer, jsme se vydali obdivovat krásy dnes již lesních staveb. Po příchodu na rozlehlou část, nás zpozoroval místní fantom, přivítal nás, avšak nepřibližoval se, pouze v poklidu pozoroval. Šli jsme proto dál a na vyvýšeném místě rozvinuli deku. Nic nenaznačovalo tomu, že za chvíli zažijeme něco ojedinělého…
Někdy i člověk, kterého máte ve své blízkosti, sám netuší, jaké má možnosti. Přesně toto byl i náš případ. Na tomto místě jsme pomáhali Květinové slečně od přívalů nevhodných sil, ale blízko nás seděla i slečna s velmi silnou modrou aurou, samovolně ze mě vyhrklo, zda by se nechtěla přidat k předávání léčivé energie, neboť jsem věděl, že sama sobě běžně pomáhá svými schopnostmi a velmi účinně.
Indigová slečna, jménem Giri, se jen usmála, vzala Květinovou slečnu za ruku, chvíli bylo ticho a….co nikdo nečekal … byli jsme úplně paf, otevřená pusa dokořán, protože Giri se rozzářila bílou a modrou aurou na metry daleko a do Květinové slečny vtékala tak jemná, lehká, smysluplná, létající, odpočinková, tak zázračná modrá energie, že jsme si připadali, jako kdyby nám rostly křídla a za chvíli bychom měli odletět, jako když zavřete oči a točíte se ve vašem nejkrásnějším dni, jako když prožíváte První pusu, celým tělem procházelo takové nadšení, veselost, velký obdiv, úcta, radost a všichni tři jsme jen seděli a ani jsme nedutali. Bylo to tak nádherné, že jsme takto zůstali opravdu dlouhou dobu a stále se nemohli nabažit, jako kdybychom prožívali báječný svět, kdy jsme motýlci a sosáme zázračný tvořivý silný nektar života, jako kdybychom se ocitli na nejkrásnějším místě v nejkrásnější chvíli :o)
Giri cítila naše nadšené pohledy, zvedla hlavu, koukla na nás a my jsme se ještě vzpamatovávali a částečně ještě létali v nebi, díky její nádherně modré energii. Naše pohledy byly upřené na její svítivou auru. Jakmile nás takto spatřila, ihned prý „co to vyvádíme, vždyť přece tohle je něco běžného :-D“
Milá Giri, chci Ti tímto poděkovat, že jsi mi ukázala, jak rychle se v dnešní době jde dostat tak daleko, jen s pouhým věděním co právě děláš a za tvojí následující poselství:
„Veškeré životní situace prožívám tak, jak do mého života přicházejí, nemám potřebu cokoliv měnit, upravovat, vše přijde samo, cokoliv bych si upravila, již by nebylo dokonalé a tak nádherné, stačí jen život prožívat a otevřou se správné cesty“
Giri, 2.10.2011
Asi v šestnácti jsem si uvědomil, že se mi splnil můj sen. Byl jsem jeden z hlavních vůdců naší bandy, mluvilo se o mně v sousedních městech, mladší kluci chtěli být jako já, oblékali se stejně, dokonce používali mé hlášky, chtělo se mnou chodit spoustu holek a všichni se mnou chtěli být kamarádi. Ale za jakou cenu? Věděl jsem, že něco ve mně bylo špatně.
Pakliže se chceme v prvních cestách dosáhnout vědomého spojení snů s partnerem, pak je dobré se spolu naučit mentálně cestovat.
2,5 minutové video: "Mé okolí, rodina, sousedi, kamarádi, zákazníci, pošťák a dokonce i Vietnamka z naší večerky, která skoro nemluví česky, se mě začali vyptávat, co stojí za mou proměnou.... A tak mám potřebu všem veřejně odpověďět." Co se Hance přihodilo se dozvíš v krátkém videu, ve kterém sdílí své prožitky z posledních dní.
Velmi krátký okamžik před úplným probuzením jsem se vnímala jako dvě osoby. Věděla jsem, že obě jsem já, ale cítila jsem k sobě něco tak krásného. Jako k někomu, koho mám bezpodmínečně ráda a jsem šťastná, že ho mám. Bylo to moc příjemné cítit k sobě tak silnou lásku bez jakékoliv kritiky. Radost, že se mám a že tam jsme spolu.