Ahoj, toto je všechno jen hraní se slovíčky - každý si pod pojmem "zdravé sobectví" představí něco jiného a důležité je pochopit obsah sdělení, ne jeho obal - a to se ti povedlo. Tedy si nahraď tento pojem dle vlastního uvážení a jednej podle toho. Stejně jako je nebe / nirvána / akáša - duše / astrální tělo / charisma - duch / vědomí / mentální tělo....atd. atd. atd.

Vždy přicházíme k rozdílnému pojmu, ale po delší či kratší debatě nedospějeme k tomu, že obsahově se shodujeme.

Je možné, že ty potřebuješ pro své chápání jiný pojem, protože slovní spojení „zdravě“ sobecký na tebe působí destruktivně, a tak se v tvém okolí děje - vše je o nastavení mysli - co si myslím, to je má realita a to se projevuje ve hmotě. Já jsem například celý život zdravě sobecká a já i mé okolí máme nádherné životy, ale to je kvůli tomu, že toto spojení nevnímám jako dysfemismus (hrubě zabarvené).

Být zdravě sobecký neznamená, že budu bezohledný ke svému okolí, že budu upřednostňovat sebe na úkor ostatních.

Velice zjednodušeně se dá říci, že já mám svůj záměr, kterého chci v životě skutečně dosáhnout, a kvůli tomu začnu zjišťovat od okolí jejich cíle a sny a ověřuji, jak rezonují s mými plány - tedy pomáhám ostatním být spokojenými v tom, co si přejí.

Zároveň to ale vědomě využívám pro tvorbu svého ideálního světa. Je to něco, jako být nejlepší leader na světě. Já jdu za svým cílem, ostatní mi s tím pomáhají a při tom si plní vlastní sny a mají z toho radost. Toto je zjednodušeně vysvětlení mého vnímání slovního spojení „zdravá sobeckost“. Vše to jsou jen jakési obaly, jež mají stejný obsah a na to je potřeba pamatovat.

Tereza Sidris: A wikipedie určuje pravdu světa, anebo si pravdu tvoříš ty? :) To, že je něco společností zaběhnuté jako ta správná věc či definice, tak to neznamená, že to je pravda. Pravda je pouze to, čemu my osobně věříme. Astrální akademie je založena na tom, že je vhodné omezit čtení nejrůznějších poučných knih a článků a spíše hledat pomocí vlastního poznání a praxe.

Tereza Sidris: Momentálně se bavíme o pojmenování abstraktní, nehmotné věci / pocitu / emoci / nastavení... Když pojmenujeme auto, tak ho všichni vidíme a chápeme, že toto je auto. To, jak vypadá do detailu, už vnímáme opět každý jinak. Až budeš mezi kamarády, tak všechny popros, ať zavřou oči a představí si například ledničku. Každý bude mít ve své hlavě zcela odlišný obraz ledničky, a to se jedná o hmotnou věc – někdo uvidí bílou, jiný černou, u někoho bude mít dvojité dveře a zásobník ledu, jiný uvidí zcela malinkatou. Tedy pod abstraktními pojmy, jako jsou štěstí, láska, smutek, nervozita, agrese, si již každý představí zcela něco jiného a nelze to paušalizovat.