„Nedokáži lhát sama sobě. Jak si mám říkat: „Mám krásný život, ovládám svou mysl a vše si vědomě tvořím.“ Když můj život nyní tomu neodpovídá a jak tak lžu a lžu… lžu sama sobě, a to není dobré. Můžu říkat: „Přeji si mít krásný život a naučit se ovládat svou mysl…“ S touto definicí se již cítím dobře, ale lhát si nemohu.“
Markéta Dostálová, účastník kurzu Vládce Síly, ročník 2015
Realita je taková, jakou ji vnímáš, a jiná nikdy nebude. Pakliže potřebujeme něco změnit, musíme to změnit teď, a ne v budoucnu. Proto všechny autosugesce a definice našich cílů jsou v přítomném čase, jen tak skutečně změníme náš život v to, co si přejeme.
Když se na ni podívám a řeknu si: "Je již téměř vypitá, tím jsem si zcela jist. Ale příště až se na ni podívám, tak v ní bude ještě dostatek vody.".
A příště se bude opakovat tatáž situace... opět si povím, že teď ten stav je podle mě reálný: "Vždyť je skoro prázdná, nic se nezměnilo. Ale příště určitě již bude jiná." A tak se budeme roky a roky točit a stále uvidíme tu poloprázdnou skleničku s vodou.
Náš život se odehrává v přítomném čase. Pouze teď se všechno formuje, teď tvoříš svou budoucnost.
A ve chvíli, kdy teď říkáš: "V budoucnu si přeji být šťastná.", tak se tento vzorec kopíruje stále dále a opět ti tedy v oné budoucnosti přijde: "V budoucnu si přeji být šťastná.", a stále dokola.
Když si momentálně budeš říkat: "Teď jsem smutná, ale v budoucnu to bude jiné." Opět se to samé zkopíruje... tedy za měsíc bude tvůj život vypadat přesně tak, jak byl nadefinován...tedy: "Teď jsem smutná, ale v budoucnu to bude jiné." Když ale překonáš onu "lež" a začneš si definovat svůj život v přítomnosti a povíš: "Jsem šťastná a ovládám svou mysl...", tak nyní to na tebe může působit jako lež... ale ty jsi nadefinovala svou realitu, která se ti v budoucnosti bude manifestovat. Tedy skutečně za týden, měsíc, dva, tři (tato doba záleží na tom, jakou máš Sílu tvořit svůj život) se tak skutečně stane.
Ty určuješ svůj život a určuješ ho tady a teď. Nikdy a nikde jindy. Teď a tady, v tento okamžik. Jakmile tedy teď budeš hrát jako nejlepší herečka, že jsi šťastná, i když tomu okolnosti nenasvědčují, ale ty skutečně vidíš skleničku zpola plnou, tak se tvá realita uzpůsobí tomu, aby scénář tvého života reálně odpovídal tomu, co hraješ.
Jakmile teď hraješ "jsem smutná", tak život ti musí nabízet situace, abys mohla hrát roli smutné ženy. Jak by to na tom světě vypadalo, kdybychom tvrdili, že jsme smutní a nešťastní, a přitom nám do života přicházely samé krásné věci? Já něco chci a ono mi chodí něco jiného? To je nějaký chaos :). Ale když budeš hrát "jsem šťastná", tak se život přizpůsobí.
"Hele, tady je změna role - tady již není smutná, ale šťastná žena..., zde je změna scénáře!! Honem pojďte změnit kulisy, aby to vše odpovídalo." Tedy hraj roli svého nejlepšího života a jako správná herečka své roli maximálně věř, věř v to, co žiješ / hraješ a ono se to vždy změní k tvé roli - ono totiž není na výběr..., ty jsi nejen herec, ale i režisér. :)
Budete se cítit uvolněně a zapomenete na pocity nejistoty a bezradnosti. Naučíte se překonávat strach, úzkost a smutek. Budete svůj život prožívat více v přítomném okamžiku a daleko intenzivněji si užívat jeho příjemných stránek.
Našla som zachraňujúcu odpoveď na môj nešťastný život... (teraz ho už považujem za úžasný, pretože ak by som nepadala tak často a tak hlboko, neprežila toľko poučných životných lekcií, zrejme by som ešte ani nezačala hľádať). Našla pomoc, vďaka ktorej som našla samu seba, svoje skutočné Ja.
Rozloučili jsme se a teď vím, že jsme stále v jednotě, všichni lidi, všechny bytosti. I když naše zvířátko umírá, tak jsme stále všichni spolu.
V astrálních sférách prostor i čas svým způsobem existují. Neexistuje zde pouze hmota. Co se týká prostoru, nejsme v něm omezeni právě tou hmotou a tudíž se v něm můžeme volně pohybovat. Čas jako takový se zde změnil na věčné "TEĎ".