Jsou to vyšší sféry, kde již neexistuje pevný čas, a tak na něj pohlížíte jakoby ze shora na filmový pás, který si můžete libovolně přetáčet.

V únorovém čísle roku 2019 časopisu Enigma se dočtete o velice zajímavém jevu, kdy děti vidí zemřelé lidi. Láskyplný svět byl přizván k tématu, a tak jsme nadšeně sdělovali naše zkušenosti:

Známé rčení ovšem praví, že se nemáme ohlížet zpět, nýbrž neustále hledět směrem dopředu. Krásná to myšlenka, ale co když děláme stále tytéž chyby a motáme se v životním začarovaném kruhu? Pokud se občas nepodíváme zpět, nemůžeme se ze svých chyb poučit.

Mentální cestování je tak snadný prožitek, že se zjištěné informace můžou zdát jako výplod naší bujné fantazie. O to více jsou zde nutné důkazy a Petr Novotný si jeden získal.

Našla som zachraňujúcu odpoveď na môj nešťastný život... (teraz ho už považujem za úžasný, pretože ak by som nepadala tak často a tak hlboko, neprežila toľko poučných životných lekcií, zrejme by som ešte ani nezačala hľádať). Našla pomoc, vďaka ktorej som našla samu seba, svoje skutočné Ja.

Myšlenky mi přijdou, jako by nebyly moje. Já nepotřebuji přemýšlet. Stačí mi cítit, že všechno je v pořádku. Nic víc, nic míň.

20 min létaní od země až do stratosféry v ohromných rychlostech i s pocitem přetížení. Problém absolutně žádný.

Sama cítíte, že v meditaci je klid a není nic potřeba. Jste tam šťastná. Ale jakmile se pokusíte jít do hmoty, která v tuto chvíli pro vás není jasně definovaná, přichází chaos a nechuť cokoli tvořit.

Protože jeden z nejtěžších stavů, který jsem dlouho nedokázala přijmout, bylo nové vnímání reality. Reality, ve které je reálné pouze to, čemu chci věřit. Ale dokázala jsem to a nyní jsem za tento stav velmi vděčná. Dává mnoho možností.

Tak jsem si tedy kolem třetí hodiny lehl a zkoušel uvolňovat tělo. Ano, mírně jsem usnul, ale hned jsem opětovně procitl, a najednou jsem pocítil velice silně zvláštní energie v těle. Nikdy předtím jsem ještě tohle nepocítil..