Pokud při tréninku astrálního cestování zažíváte problém s nutkáním polykat, vězte, že nejste sami. Je to běžná situace, kterou ale lze snadno překonat jednoduchou metodou.
Příště, až vás začne rušit potřeba polykat, zkuste opřít jazyk o horní patro úst. Tím se omezí tvorba slin a potřeba polykat zmizí. Stačí to udělat na pár vteřin.
Možná ale zjistíte, že místo aby se vaše mysl soustředila na astrální výstup, začne se zaobírat tím, co právě dělá váš jazyk. V takovém případě je důležité udělat jasné rozhodnutí:
"Dal jsem jazyk nahoru, všechno je tak v pořádku. Teď už na něj nebudu myslet, mohu ho kdykoliv uvolnit a přesouvám své zaměření výhradně na astrální prožitky."
Když mysl dostane jasný pokyn, přestane vás rušit.
Tento problém jsem řešil i já osobně. A abych byl upřímný, zpočátku jsem si říkal:
„Klidně ať se poslintám, hlavně že budu astrálně cestovat!“ 😄
To mě nakonec osvobodilo od nutkání, protože jsem přestal dávat těmto myšlenkám váhu. I přesto je esteticky příjemnější držet se metody s jazykem na horním patře.
Nejdůležitější je vaše rozhodnutí. Uvědomte si:
"Právě teď trénuji astrální cestování a nic jiného není důležitého. Jsem astrální cestovatel.”
Když tento postoj přijmete, překážky postupně zmizí. Vaše vůle je silná – mnohem silnější, než si možná uvědomujete.
Ať se vám daří v praxi! Je úžasné, že se my, astrální cestovatelé, propojujeme a sdílíme své zkušenosti. Když se vám podaří první úspěchy, neváhejte je nám sdílet na pohodove@astralnicestovani.cz
Je to ohromně inspirativní a dodává to celé cestě hlubší smysl.
Sidris
Zakladatel Astrální Akademie
Jakákoliv slova ani okrajově nevystihnou úžasnou hloubku mého prozření a znovuzrození. Nabytí sebedůvěry a schopnosti získávat informace zevnitř sama sebe, a nikoliv zvenčí, otevření možnosti být denně o krůček lepším člověkem, milujícím manželem a skvělým otcem, přínosem pro své okolí.
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.
Od určitého období používám brýle na čtení, na dálku vidím perfektně. Zkoumala jsem, co vlastně z psychosomatického hlediska nevidím, nebo nechci vidět a potlačuji to v sobě. Úvahy nad tímto problémem a hledaní odpovědi mě navedli k tomu, ať si popovídám se svým Vyšším Já.
Bytost stála uprostřed místnosti, ale nešlo od ní nic nepříjemného, právě naopak, chtěla pomoci! Jindřich Sidris pokračuje.