Pokračování série článků zabývající se technologií Univerza. Dnes pro vás máme předposlední díl. Tučným písmem je zkopírován úryvek z původního článku, který vás zaujal natolik, že pokračujeme dovysvětlením jednotlivých částí. Reakce Jaroslava (přítele a korektora Láskyplného světa) jsou odsazeny a standardním písmem dodáváme nový úhel pohledu.
Společně s Vědomím Hmoty jsme jakožto čisté Vědomí/Bůh tehdy stvořili i jiné bytosti. Stejně jako jsme potřebovali živel vody, tak pro stvoření Univerza byli potřeba tito bytostní.
Ano je to tak myšleno.
Je to podobné jako s naším tělem, nestačí pouze kosti, abychom byli spokojeni. Potřebujeme chrupavky, šlachy, svaly, až se dostáváme k buňkám, a díky tomu si my, právě naše vědomí, můžeme užívat tohoto světa. Dá se říci, že díky našemu automatizovanému systému těla si můžeme tento svět prožít. Nyní namísto těla dejme univerzum, namísto buněk bytostné a živly a máme zde zcela pregnantní příklad.
Jsou to části našeho vědomí. Jsou samostatní, avšak zapadají plně do systému stvoření tohoto světa. Připomenu, že tento svět jsme stvořili my jakožto vynálezci a opět my jej můžeme postupně opustit skrze naplnění vší dokonalosti sebe sama.
Neboť slovo duch je v dnešní době zprofanováno, zneužito a nedokáže zcela přesně vyjádřit myšlenku čistého vědomí, či vědomí s jasně danou cestou.
V této sérii článků jsme použili výraz "vynálezce, Lucifer, či velké vědomí". Vědomí Hmoty tedy vyjadřuje nastavení vlastností světa od tohoto tvůrce.
Ano, přesně tak.
Předchozí články:
Satan, Lucifer, Svět
Vědomí hmoty - 1 -
Vědomí hmoty - 2 -
Vědomí hmoty - 3 -
Vědomí hmoty - 4 -
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.
„Byl jsem venku!!!!!!!!!!!!! Já jsem se viděl… ale zase mě to tahá…“ Nedořekl. Sidris pouze ujišťuje: „Vše je v pořádku, jdi znova. Jdi dál. Jsi zcela v bezpečí.“
On nikdy nepřijde lepší čas na to, něco změnit. Vím, že je to ohraná fráze, ale je natolik pravdivá. Takové myšlenky, jako “až bude více času.. “ “až dokončím toto…” “až získám toto…”, nás udržují v pasti hmotného světa, brání nám vystoupit z našeho automatického chování a tvořit si svůj život. Musíme říci “DOST”.
Shanti Devi z Indie na první pohled vypadala jako obyčejné děvče, ale její zvláštností bylo, že do svých tří let vůbec nemluvila. Dívka začala mluvit až ve svých čtyřech letech a často mluvila o svém minulém životě, manželovi a dětech. Tvrdila, že její současný domov není tím, ve kterém žila a že její rodiče rovněž nejsou skuteční. Zpočátku to její rodina ignorovala a mysleli si, že je to pouze hra, ale jednoho dne uvěřili...