Umělé podporování spirituálního vzestupu?
Berličky pouze některé a velice omezeně, ale vždy společně s poznáním hlubokého stavu vědomí.
Představ si tvůj život jako dvě místnosti, vzájemně rozdělené příčkou. V jedné místnosti medituješ a prožíváš vysoká duchovní poznání, astrálně cestuješ, jsi velmi klidný a osvícený. Ukončíš meditaci a přejdeš do druhé místnosti, kde žiješ běžný život. Vše tě pohltí - stres, šéf, děti, nákupy, finance. Jako bys úplně zapomněl na své poznání z vedlejší místnosti. V Astrální Akademii zbouráme příčku mezi těmito místnostmi a tyto dva dříve neslučitelné světy propojíme.
A výsledek může vypadat například takto (přečti si níže příběh Moniky, studentky Astrální akademie):
Bylo v tomto případě velmi nečekané. Protože předtím jsem vědomě vcházela do astrálního výstupu:-) A teď to bylo samovolné.
Bylo pěkné odpoledne, přijeli za mnou na návštěvu dvě mé blízké kamarádky... Seděli jsme venku, bylo teplo a krásně hřálo sluníčko. Povídali jsme si a já byla plně přítomna. Seděli jsme pod pergolou, najednou jsem měla potřebu jít o kousek dál a sedla jsem si na sluníčko. Holky povídaly a povídaly...Cítila jsem tak přenádherný pocit, paprsky se dotýkaly mého těla, cítila jsem, jak mnou prostupují.
Ponořila jsem se do téhle krásy a najednou zjišťuji, cítím , uvědomuji si ..., že jsem mimo své tělo, že plně vnímám, jak sedím a jak jen přitakávám tomu, co říkají, ale nebyla jsem to na plno já... Jako bych slyšela svůj hlas někde v tunelu, tak vzdálený. Jen jsem chvíli spočinula nad sebou a pozorovala nás z výšky, celou tu situaci. Cítila jsem tu lehkost, tu krásu volnosti. Cítila jsem se úžasně uvolněná a nespoutaná. Jen jsem si nás prohlédla dokola, ze stran, proletěla jsem se kolem. A pak jsem se zase vrátila a smála jsem se celé té situaci. Takto spontánně a jen tak ve dne jsem ještě nevystoupila, vždy jsem se na to připravovala.