Zdravím celý Láskyplný svět. Momentálně jsem si pro vás připravila sérii článků o tom, jaké je to být kolegyní tak neuvěřitelného člověka, jakým Sidris bezpochyby je. Uvidíte, jak velmi barvitý život díky němu mám a co vše se může stát. Vždy když se mi díky Sidrisovi něco, pro rozum běžného člověk, nepochopitelného přihodí, budu vás o tom informovat. Věřte mi, že takové zážitky si nemůžu nechat jen pro sebe :-) Vlastně zde uvidíte mé postupné (ale velmi rychlé) „prozření“. Přerod člověka, který věří (ale nezažil) v člověka, který věří a zažívá. Budu se těšit na vaše komentáře, kde mě klidně i upřímně politujte :-D Občas to s ním mám vážně těžké ;-)
Jsem člověk… s tímto faktem doufám nehne ani Sidris. :-D (ale jak jsem zjistila, není radno ho podceňovat, takže kdo ví :-) ). Miluji hudbu, hlavně tu rytmickou. To uplatňuji ve své hlavní práci, jako lektorka na africké bubny. Ale naplňuje mě jakákoli hudba, zpěv, tanec. Jakmile slyším hudbu, tak mám pocit, že naplno žiji. Dále jsem matka 2 dětí, která se je snaží vychovávat v úctě k přírodě a k sobě samým. Snažím se je naučit, že vše jde řešit po dobrém. Heslo: „Oko za oko. Zub za zub.“ ve výchově neuznávám. Užíváme si života naplno a bezprostředně – běhání v dešti, hraní v blátě, půl hodiny pozorování mravenců… Žijeme v přítomnosti a radosti. To ve zkratce vše :-)
Již delší dobu pociťuji nespokojenost se svým životem a s prací. Cítím se, jako by mi něco chybělo. Práce mě sice baví, ale také není úplná. Jediné, co si dokola pořád opakuji je:
„Chci NĚCO s NĚKÝM podniknout. Něco velikého, co bude mít smysl. Ale co a s kým?“
Nemohla jsem na to přijít… Možná to znáte – jste nespokojení, něco vám chybí, ale absolutně to nedokážete pojmenovat.
Sidris se již delší dobu touží naučit bubnovat. Nicméně to Univerzu ještě nestačilo k tomu, aby nás poslalo dohromady. Takže zde muselo proběhnout přání:
„Ocitnout se v ohromném proudu dění, kdy každý krok dává sílu ještě k většímu kroku. Prožívat ten nekončící příliv Síly, která naplňuje dobrý záměr, jež Tvoří život. Tu Sílu, která každým člověkem párkrát za život proudí a ten je v oné chvíli schopen i největších cílů. Prožívat dlouhodobě velkolepé tvořivé nadšení z každé chvilky, neboť každá má své jasné místo.“
Prosím všímejte si, jaký je rozdíl přání běžného zmateného člověka, který nic o Univerzu netuší – jako já výše. Naproti tomu, když už někdo ví, co upřímné přání dovede – jako Sidris. Ehm… no… Pro příště jsem již poučena a přání formuluji velkolepěji. :-D Nicméně je důležité, že nás Univerzum oba pochopilo.
Volá mi kamarád, že mu zničehonic onemocněli 3 bubeníci a potřeboval by, abych mu večer přijela vypomoct s bubnováním k africkým tancům. No krizová situace, takže narychlo zajišťuji hlídání pro děti. Podařilo se. Volám kamarádce, zda pojede hrát se mnou, aby nás bylo více. Také se podařilo. Večer probíhá pohodově. Svěřuji se kamarádce, že na páteční večer nemám nic v plánu a budu sama doma, což mě moc netěší. Říká mi, že se dnes dohodla se svým kamarádem, že společně půjdou k jeho kamarádovi na návštěvu a že to jsou oba moc fajn kluci a určitě jim nebude vadit, když se přidám (ano, bylo to přesně tak složité, jak to zní :-) ) Nabídku s nadšením přijímám a těším se na další den.
Sidris nic netušíc se těší na pánskou jízdu pouze s kamarádem :-D. Kamarád mu píše, že se plány lehce mění a nejen, že se k nim přidá jeho dobrá kamarádka, ale zároveň s ní přijde i nějaká úplně cizí holka. To naštve co? :-)
S kamarádkou přijíždíme k Sidrisovi domů. Představuje mě, jako úžasnou bubenici. V tu chvíli se Sidovi rozzáří oči a přinutí mě se vrátit zpátky do auta pro bubny. Celý večer si povídáme a zjišťujeme, jak skvěle si rozumíme. Mimo jiné si i zabubnujeme (v paneláku) a nepochopitelně tím pobouříme sousedy :-) . Já prožiji svou první hlubokou meditaci, která mnou hodně otřese (jak po psychické, tak fyzické stránce). Sidris mi nabízí, ať k němu ještě jednou přijdu, že to vyřešíme společně. Dává mi svůj email a odkaz na stránky. Doma s údivem zjišťuji, s kým že jsem to strávila večer :-D Neměla jsem vůbec ponětí, co všechno Sidris dokáže a kdo vlastně je. Píši mu mail, že se s ním moc ráda znovu uvidím. Podstupuji u něj regresní terapii a opět si dlouze povídáme a už je nám jasné, že musíme spolupracovat. Na našem 3. setkání již plánujeme projekt Astrálního bubnování.
A tím začala má neuvěřitelná cesta po boku Jindřicha Sidrise. Už jen kolik okolností se muselo nečekaně změnit, abychom se my dva vůbec seznámili. :-)
V příštím článku se zaměřím na již zmíněnou první hlubokou meditaci a její následky (v dalších článcích nás mimo jiné čeká má regresní terapie, první setkání s guaranou a jak to dopadlo, když jsem vzala Sidrise na bubnování. Plus spousty dalších příhod „ze zákulisí“ :-) )
Tak co? Těšíte se na pokračování?